Potíže s váhovými výkyvy a obezitou samotnout jsou v dnešní době na denním pořádku. Téměř každý z nás někdy musel řešit váhu, ať již potíže opačného rázu než je obezita a to je přílišné hubnutí bez důvodu nebo naopak přebytek váhy, který ne a ne sundat na dolů.Ne vše se řídí tím, že jíme hodně. V často případech se jedná o podvýživu. Zkrátka jíme věci, které nás nafouknou / naplní, ale nedají nám potřebné živiny ať toho sníme málo nebo hodně je to jedno. Podle mě hodně dělá pečivo obecně. Od té doby, kdy jsem ho přestala jíst a jím jen žitné / slunečnicové chleby, tak mi šla váha sama dolů aniž bych musela nějak dřít jako tomu bylo dříve. Myslela jsem si, že jím správně, cvičila jsem dokonce a stejně úbytek váhy byl minimální. Také je to spojené častokrát s psychickou stránkou života, kdo je nespokojený v živote, ať již sám se sebou nebo se svým okolím, užírá se v tom a ve většině případů nikdy nezhubne. Od té doby co jsem v klidu, spokojená, dělám věci co mě baví, tak se hubne samo.. Hodně je to o hlavě, nevěřila jsem tomu, poté úprava jídelníčku a časem třeba i nějaký ten pohyb na zpevnění povyslého těla 🙂
Smutné je, že obezita zasahuje v naší společnosti často malé děti, kterým se nadměrnou váhou ničí již od mala kosti, klouby atd. Celý život si táhnou pověst „tlouštíka“ a potom bývají zamindrákovaní a brzdí je to v cestě za štěstím..
Dobré je se se vším tolik netrápit a nechat to být, netlačit na vše tak úzkostrlivě a prostě dělat co nás baví, ono to půjde postupně samo. Přejídání je znak, že nás něco trápí, ničí, stresuje,..
Rovněž nemám ideální váhu, kterou bych měla mít, ale prostě to nechávám být, chodím občas cvičit, jím zdravěji než dřív ale občas si dám i nějakou „čuňárnu“ a jsem spokojená. 
Nemůžeme být všichni 90x60x90.
Nemůžeme být všichni 90x60x90.
Exploringtheworld 
5 replies on “Obezita / Topic of the week”
Ještě bych možná doplnila, že to není tak úplně o pečivu, ale spíš od lepku. Nejsem celiak, ale lepek jsem svévoleně ze svého jídelníčku vysadila a jak říkáš: šlo to samo, bez dřiny. Souhlasím s tebou, pak stačil je pohyb a cviky na zpevnění svého těla a vše bylo ok.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já si své postavy hodně vážím.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ještě nedávno jsem měla zdravotní problémy, které trvaly asi dva měsíce, hodně jsem hubla, nebylo mi vůbec dobře a pak se to odráželo bohužel i do té psychické stránky, a pořád jsem přemýšlela, co dělám špatně. Až mě napadlo vysadit lepek (a s ním samozřejmě i obyčejné pšeničné pečivo). Musím říct, že tak skvěle jsem se ještě necítila. Sice to může být pro někoho finančně náročnější, ale já se cítím konečně dobře. Jinak nějakými váhovými výkyvy jsem nikdy netrpěla, vždy jsem se držela okolo své normální váhy, ale dovedu si představit, jak musí obezita (nebo naopak i ta podváha) někoho trápit.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jdeš na to dobře, hlavně nehrotit, dělat co tě baví 🙂 Být se sebou v pohodě a ono se to odrazí i zvenčí.Co je ale problém, je právě dětská obezita. Děti by měli vést rodiče k pohybu a zdravé stravě.
To se mi líbíTo se mi líbí
[1]: S tím naprostor souhlasím, já jsem to dost omezila pouze na pečivo, protože v něm jsem viděla největší změnu, asi kdybych lepek omezila celkově tak to hubnutí jde ještě daleko lépe [2]: To je dobře![3]: Také to mám v plánu vyzkoušet zbavit se lepku, nezpůsobuje v těle nic dobrého to samé mléčné výrobky, vždy to co nám paradoxně chutná nejvíce je to nejškodlivější. Nejím maso a snažim se jíst zdravě takže vím jak to občas může lézt do peněz ale stojí to za to, tělo nám to jednou vrátí![4]: Přesně tak! To je problém a ty děti za to většinou nemohou, stravují se podle toho co jim rodiče dají
To se mi líbíTo se mi líbí